Bylinky a symbolika

„Veškeré poznání světa, kterého my lidé na zemi nedosahujeme, pochází jedině ze světla přírody. Toto světlo sahá od viditelného k neviditelnému a je podivuhodné tady jako tam. Ve světle přírody se neviditelné stává viditelným.“
(Paracelsus I/221)

     Bylinky

  • Byliny a signatury orgánů v rostlinném světě
  • Sběr bylin
  • Správný okamžik
  • Nejlepší roční období
  • Nejlepší denní čas
  • Sušení a uchovávání léčivých bylin

Odkud věděly staré národy, které rostliny jíst, kterými se dá léčit, a které jsou naopak jedovaté? Pro Paracelsa byla odpověď snadná: Sama příroda se lidem zjevila prostřednictvím jistých znamení a poučila je o silách rostlin, zvířat, kamenů.

Od samého počátku se příroda člověku zviditelňuje pomocí určité znakové řeči. Součástí tohoto prajazyka je barva, forma, pach, chuť, jednoduše vše, co můžeme vnímat smysly.

Díky signaturám můžeme rovněž odlišit lék od jedu. Mnoho rostlin odrazuje tmavými barvami, nepříjemným zápachem nebo chutí, jiné zas lákají svým tvarem, vůní či chutnými plody. V rostlinném světě lze jedovatého ducha většinou snadno rozpoznat: například podle tmavých barev květů, listů, plodů nebo stonků (rulík zlomocný, bolehlav), jakož i podle mrtvolného zápachu (lilkovité rostliny) či hořké chuti (glykosidy).

Spoustu věcí člověk vypozoroval i na zvířeti. Učili je medvědi, ptáci, později i domácí zvířata jako ovce, pes, koza. Již samotné názvy, kterými lidé rostliny pojmenovali nám na to poukazuje. Třeba medvědí česnek, paznechtík (německy Bärenklau = medvědí pazour).

Ke zkušenosti každý člověk dochází jistě i zkoumáním nebo náhodou. Tyto znalosti byli velice cenné pro lidi, kteří byli zcela závislí na svém bezprostředním okolí. Když sedávali u ohně, do kterého vhodily větvičky určitých keřů nebo stromů jako palivo z kterého šel kouř, který vyvolával u mnoha lidí pocity štěstí či vzrušení, ospalost. Pokud stejný pocit zakoušeli všichni lidé u ohně a stejná věc se stala i podruhé, pak byl tento keř možná považován za „kouzelný“.

K uspokojivé odpovědi na otázku původu lékařství to ale nestačí, protože při ohromném množství přírodních jevů budeme mít vždy na výběr z většího počtu možností. Na každou nemoc, na každou chorobu existuje nějaký list, květ, kořen, plod rostliny, která se vyskytuje v přírodě a která nemoc pomůže zmírnit nebo vyléčit.  Samozřejmě za předpokladu, že nemocný se k léčivému prostředku správně postaví.

Byliny a signatury orgánů v rostlinném světě

„ Všechny údy člověka nacházejí svoji formu v rostoucích věcech“.
(Paracelsus I/530)

Nejsnadnější klíč je dávat dohromady podobné s podobným. –Forma k formě- bylo pravděpodobně jedním z prvních klíčů, jimiž si člověk postupně otevíral bránu k léčebnému umění. Množství rostlinných orgánů jsou obrazem a protějškem určitých částí těla. Bohužel při tomto způsobu pozorování často dochází k chybám, zvláště snažíme-li se zmocnit podstaty rostliny na základě jedné signatury. Pátráme po vzorcích, které by se daly bez rozmýšlení všude uplatnit a přitom zapomínáme, že forma v přírodě nikdy neexistuje jen sama o sobě. Je dost podstatný rozdíl, jestli se s „anatomií“ třeba očí, setkáme u vonné a chutné rostliny, jako je světlík lékařský, nebo jestli se vyskytuje na květině jako rulík zlomocný. Nauka o signaturách nemůže a a ni nechce být „jednoznačnou“ vědou. Člověk se snaží o zjednodušení, o modely, chce přírodu sevřít do schémat a formulí. Takto to ale funguje jenom do určité míry. Jeden moudrý člověk  kdysi výstižně poznamenal, že věda je moderní pověrou.

Jedna bylina, jedno znamení

Pro každý měsíc, který momentálně vládne ve svém Zvěrokruhu, budu přidávat jednu odpovídající Bylinu. Jednu formu orgánu byliny k formě orgánu člověka.

Právě nám vládne znamení Raka – Játra

JÁTRA jsou rozdělená do tří laloků, a proto některé jejích léčivky poznáme podle trojdílných listů. Takový list má JAHODNÍK OBECNÝ - lesní jahoda (Fragaria vesca). Uvařený kořen, vypitý ráno a večer, zmírňuje nadměrnou horkost jater. Při ochabnutí nebo cirhóze jater se listy jahodníku kombinují s listy vinné révy (tablety Hepatodoron od Weledy) pro povzbuzení látkové výměny.

BYLINY VE ZVĚROKRUHU

Následující tabulka je důležitou pomůckou při sběru rostlin.  Poskytuje přehled o různých účinných impulzech jednotlivých znamení Zvěrokruhu – částí těla člověka v daném zvěrokruhu, částí rostlin, které se v daném znamení sbírají. Velké množství různých léčivých látek je často soustředěno v jediné rostlině.

Éterické oleje s různými účinky (dezinfikují, podporují nebo omezují prokrvování, sekreci, vylučování vody) jsou v tymiánu, česneku, hořci, heřmánku, šalvěji, vavřínu, fenyklu, meduňce, bazalce.

Hořké látky (alkaloidy, glykosidy) k úpravě žaludečních a střevních funkcí, k uvolnění napětí a křečí jsou obsaženy v pelyňku, hořči, pampelišce, šalvěji, měsíčku, černobýlu

Třísloviny proti zánětu žaludečných a střevních sliznic, proti otravám a kožním vyrážkám jsou obsaženy v ostružinách, kontryhelu, pravé kaštanu a vřesu

Salicylová kyselina hubící bakterie a zmírňující bolest, je obsažena ve vrbě, fialkách a měsíčku

Látky zastavující krvácení jsou v kokošce pastuší tobolce, řebříčku obecném, jmelí, pampelišce

Projímavé látky jsou v řešetláku, zemědýmu, v senesových listech

Kyselina křemičitá k léčení zánětů kůže a sliznic a k posílení vaziv je obsažena v přesličce, vřesu, kopřivě

Glykosidy (saponiny) s velkým spektrem účinnosti jsou obsaženy v jaterníku, petrklíči, říze, rozrazilu, macešce, divizně

Slizové látky (pektiny, licheniny) proti zánětům všeho druhu a k vyhojení ran jsou obsaženy v kostivalu lékařském, podbělu obecném, v petrklíči, chrpě, sedmikrásce, hluchavce, měsíčku

Sběr bylin

Sbírejte tolik, kolik bezpodmínečně potřebujeme teď nebo jako zásobu na zimu. Ctěme a berme ohled na přírodu a své bližní.

Omezte se na byliny, které dobře znáte. Zvláště při vykopávání kořenů, protože rostlina se jinak, přinejmenším na místě nálezu, vymýtí.

Sbíráme jenom tu část rostliny, které je potřebná k léčení.

Správný okamžik

Léčivá síla byliny není rovnoměrně rozdělena v celé rostlině. Některé období je velmi nevhodné, protože účinná látka se nachází v kvetoucí rostlině, vy ale potřebujete kořen. Může se také stát, že právě sklízíte květy nebo listy, zatímco léčivá šťáva v kořenech sbírá nové síly.

Při volbě správného okamžiku sběru by vždy měl být na prvním místě váš vnitřní pocit a pozorování počasí. K trhání květů jsou sice vhodné dny květů. Jestli je ale pod mrakem a je chladno, pak ani vhodný okamžik moc nepomůže. Kdo potřebuje, řídí se Lunárním kalendářem, který najdete kdekoliv na internetu. Je v něm popis každého dne, které znamení mu vládne a s tím spojen i sběr dané části rostliny. A kdyby se Vám tím nechtěl ztrácet čas J ale přitom by jste vnitřně cítili, že chcete, aby to „fungovalo“ jak má, tak tady mám radu. Sbírejte byliny o úplňku nebo Novu, neboť je to jediný čas, kdy jde sbírat úplně všechno v jeden čas.

Já osobně sbírám jak podle měsíčních fází, tak podle toho, jestli je Luna dorůstající nebo couvající. Ale ne vždy to vyjde, neboť příroda se ráda hraje, a v den, kdy vím, že již mám čas, nemá čas ona a pořádně se rozprší. Taky se mi stává, že se vyberu na sběr, přijdu na místo kde je plno nádherných petrklíčů. Aby mi bylo „řečeno“, že sběr se konat nebude. Není mi prostě dovoleno. A i naopak. Přijdu na místo, kde je pár petrklíčů a říkám si, tak to ne, tady je jich málo a trhat je nebudu. Pak mně něco zarazí, vezme zpátky a já vím, že si něco mám vzít.

Vždy poprosím, požádám a naslouchám, co mi je řečeno, a vždy poděkuji. Nejenom za to, že si bylinu můžu vzít, ale i za to, když jí mám nechat přírodě. Děkuji za to, že slyším.

Nejlepší denní čas

Kořen: ráno a večer / úplněk a nova / nejlepší je časné jaro, kdy ještě rostlina nezačala naplno růst, a všechny živiny jsou tak v kořenu / nebo na podzim, kdy už se rostlina stáhla

Listy: dopoledne, když oschne rosa / jinak skoro po celý rok, za předpokladu, že půjde o mladé rostliny

Květy: když svítí slunce, aby byly krásně rozvinuté. Ne za sucha, kdy je rostlina zvadlá. To platí i o listech. / jaro a léto / poledne

Plod a semena: možné sbírat po celý den.

Jsou rostliny, které sbírám celé, jak nať, tak květ. Sbírám je jak v období květu, tak v období listu. Třeba právě třezalka, dobromysl, mateří douška.

    Sušení a uchovávání léčivých bylin

  • Dát bylinky sušit co nejdříve po jejich nasbírání
  • Dobře větrané a suché stanoviště, lze sušit i venku, ale pouze za teplého a suchého počasí, a to raději ve stínu.
  • Sušení na přímém slunci není vhodné u většiny bylin, velmi snadno se spálí
  • Kořeny je třeba před sušením důkladně očistit, omýt vodou a ihned osušit.
  • Květy, listy ani jiné části rostlinek před sušením nikdy nepereme ve vodě
  • V papírových či látkových pytlících, vzduchotěsné uzavíratelné nádoby.
  • Skladovat po dobu jednoho roku, tedy do příští sklizně.